Tereza Lehečka rozená Klenorová, vstoupila do zčeřených vln českého literárního rybníčku svoji prvotinou Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3. Sbírka Sex v mezinárodním kontextu je jakýmsi jejím volným pokračováním. Soudě dle nezájmu české literární kritiky, se Terezina první sbírka dotkla choulostivého neuralgického bodu české poezie. Oproti její prvotině působí druhý opus sevřenějším dojmem, je řazen do tří celků podle doby, kdy se události odehrály. jakoby to byla již předzvěst temného prokletí, předzvěst osudu, jemuž je marné se vzpěčovat.

Čtenář by se neměl nechat strhnout zvláštním názvem sbírky, "Sex v mezinárodním kontextu". Název by měl vzbuzovat zvědavost, co vše se za ním skrývá. V pečlivě koncipované sbírce nám autorka dává nahlédnout do svých strachů i do vzácných chvilek radosti a očekávání, jež se vzápětí rozplynou a přemění se v truchlivou tragedii. Lacině řečeno: popisuje chvíle nálezů a ztrát, avšak s velkým přesahem .Naprostá otevřenost vůči sobě i vůči postavám ve sbírce, tvrdost bez kompromisů staví autorku do pozice nezlomné literární bojovnice.V obou Tereziných sbírkách teče krev. Mísí se v nich ženská přirozená nátura spolu s nezdolným odhodláním jít si za svým. Tedy vše to, co my, mnohem subtilnější muži na ženách obdivujeme.