Románová prvotina Sylvy Lauerové vyšla v České republice na sklonku roku 2007. Její křest proběhl koncem listopadu v Gott Gallery Restaurantu v Praze a měla hned pět kmotrů – zpěvačku Ilonu Csákovou, frontmana kapely Kabát Pepu Vojtka, herce Romana Vojtka, Mirka Šimůnka a Zdeňka Podhůrského.

Autorka se netajila tím, že román je o sexu a pouze o sexu a byl napsán především pro ženy. Vydání knihy doprovázela velká zvědavost, jak si kniha v konkurenci všech nově vydávaných titulů povede, a také značně turbulentní mediální kampaň - obsah plakátů, doprovázející vydání tohoto románu, byl pro některé instituce natolik nepřijatelný, že v Ostravě a Brně nepovolili jejich výlep s tím, že jsou příliš provokativní. Bezmezný, až povrchní obdiv k mužskému tělu a svižný literární styl, který do posledních podrobností popisuje i ty nejintimnější detaily sexuálních scén – to jsou dva nejvýraznější rysy této knihy, která ihned po uvedení na knižní trh oslovila širokou škálu čtenářů. Román se tak hned v prvních týdnech prodeje dvakrát ocitl v žebříčku 10-ti nejprodávanějších knih a dlouhý čas se držel v top 20 u nejvýznamnějších prodejců knih. Palác Knih Luxor na Václavském náměstí v Praze a Knihy Dobrovský v Brně, ve Vaňkovce, pořádaly autogramiádu sotva 3 týdny po začátku prodeje. V září roku 2010 se kniha po dvou úspěšných dotiscích dočkala druhého, upraveného vydání.

Literární styl Sylvy Lauerové je výrazný svým moderním přístupem k jazyku, je velmi sugestivní, má strhující tempo a zachovává si prvky autenticity. Syrovost sexuálních scén a přímočará otevřenost, se kterou autorka nahlíží do myšlenkových pochodů ženy-predátora, činí z této knihy zcela výjimečnou sondu do intimního vyjádření ženské emancipace, sahající za hranice normality. Bezmezný, až povrchní obdiv k mužskému tělu, sex, okultní rituály - to jsou slova, která tuto knihu definují. A přestože je o lásce, rozkrývá nebezpečnou a zraňující hru lidského ega, spojenou s tělesnou touhou a manipulací. Hračka se neohlíží na míru obecného vkusu, neptá se co je ještě úměrné a snesitelné, nesnaží se tvářit jako literatura světového formátu a nepodbízí se sofistikovaným čtenářům, aby uspokojila jejich náročné cíle. Jde si svou cestou a budí pozornost.

Reakce české čtenářské veřejnosti to jen potvrzuje. Osciluje mezi naprostým nadšením a odmítavým odporem – zaslechnete slova jako sex-bible, vzrušující, otevřené, konečně kniha, která má říz a styl, nekonvenční a hypnotizující. Někdo nazývá knihu komerčně podbízivou, pro jiného je zajímavým literárním počinem, pro třetího kýčem, další je názoru, že román je naprosto frigidní, hloupý a nudný, a pro dalšího čtenáře je vulgární, pornografický a zcela nepřijatelný.