Václav Jelínek (1905–1967), který své romány podepisoval jako Sláva V. Jelínek a za nacistické okupace, kdy se „dal k Němcům“, byl fenoménem české brakové literatury let dvacátých až čtyřicátých. Byl neuvěřitelně plodný: během své spisovatelské kariéry vydal přes stovku „děl“, jejichž obsah sahal od „červené knihovny“ po dobrodružství všeho druhu. Oživované mrtvoly, oplodňování žen semenem z oběšenců, krysy požírající lidi… Notná dávka perverze Jelínka „proslavila“ tak, že jeho knihy jsou dnes cenným sběratelským artiklem – právě pro svou neuvěřitelnou stupiditu a dekadenci. Za okupace Jelínek udával své spoluobčany a byl za to pak odsouzen na několik let do vězení. Ve vazbě sepsal jakousi svou obhajobu, která však nemohla být jiná, než jeho „slavná“ díla.